Kozí hřbet

Nápadný hřbet SV–JZ j. od Hamru n. J., tvořený pískovci jizerského souvrství, je vyztužený produkty proželeznění a silicifikace. Jejich původcem je dvojice žil hornin polzenitové řady, tvořící osu hřbetu. Vznik morfologicky výrazného Kozího hřbetu je vázán na přítomnost této vulkanické žíly. Tato hornina při svém průniku k zemskému povrchu zpevnila a proželezněla okolní pískovce. Proželeznění v pískovci má charakter svislých desek na čelních stěnách, hydrotermální silicifikací zpevněný pískovec tvoří výrazné věže. Na Kozím hřbetu můžeme pozorovat hned několik takto zpevněných pískovcových věží, které ční do výšky i přes 10 m. Na severovýchodním okraji se nacházejí samostatné pískovcové věže s železitými inkrustacemi – Uranová, Zářivá a Jedová věž. Na jejich povrchu lze spatřit proželeznění ve tvaru kamenných růží.

Páteř Kozího hřbetu tedy tvoří na sebe navazující úzké protáhlé vulkanické žíly ve směru SV-JZ (tvořené polzenitem a bazaltoidem). Vlastní vulkanity jsou téměř skryty pod povrchem, anebo byly v minulosti odtěženy při prospekci ložisek železné rudy. V jihozápadní části hřebene se zachovaly mnohé dobývky po těžbě železné rudy. Jedna (více než 2 metry hluboká) pinka je na jz. konci skalního hřbetu hned vedle vrcholové stezky.