Geostezka Za železným pokladem

Dobývání železných rud pomocí důmyslného systému důlních děl se v pískovcové oblasti mezi Doksy a Hamrem na Jezeře rozvinulo již počátkem 16. století. V krajině se dodnes dochovaly jámy a příkopy až několik set metrů dlouhé, svislé šachty a štoly. Velké objemy vytěžené hlušiny na haldách, dnes již zarostlých lesem,
svědčí o značném rozsahu původní těžby. Vydejte se s námi po těchto stopách v okolí Hamru na Jezeře. Délka trasy 5,5 km.

Zastavení:

1. Altán geoparku – informační altán s reliéfní mapou okolí, začátek geostezky
2. Hrad Děvín – zřícenina středověkého hradu, v 16. stol. sídlo pánů z Biberštejna, kteří podporovali těžbu železné rudy na svém panství
3. Zřícená štola – vpravo u schodiště na hrad Děvín – pozůstatek po štole na dobývání železné rudy a polzenitová žíla vycházející na zemský povrch
4. Hradní studna, nádvoří hradu Děvín – hradní studna propojená se systémem těžebních štol na železnou rudu
5. Vchod do štoly – pod hradbami hradu Děvín – ústí pomocné štoly, která sloužila jako dopravní při dobývání železné rudy
6. Železné růže – pískovcový lom na jz. úbočí Hamerského Špičáku – proželeznění pískovce ve tvaru, který připomíná železné růže
7. Schächtenstein – nejhlubší dobývka – výrazné pozůstatky po těžbě, délka dobývky 75 m a hloubka 17 m, vyhlídka na Široký kámen
8. Schächtenstein – boční štola zajištěný vstup do pomocné štoly a okrouhlá propadlina v místě původní šachtice
9. Skalní divadlo malé pískovcové město se skalní bránou
10. Železné klády – trubicovité formy proželeznění pískovce připomínající železné klády nebo zkamenělé stromy