Letiště Hradčany

Letištní plocha, po jejímž okraji můžete volně chodit, běhat, bruslit či jezdit na kole, je na první  pohled obrovská. Však se také polní letiště dobudované Němci na sklonku druhé světové války svou rozlohou řadí k největším svého druhu v Evropě. Betonovou ranvej, která se před vámi potáhne zdánlivě do nekonečna, už ale Wehrmacht dodělat nestačil. Vznikla až díky československým vojákům na počátku padesátých let. 21. srpna 1968 ráno na ní přistály dopravní letouny, stíhačky a vrtulníky spřátelených armád.

Hradčanské letiště se stalo de facto sovětskou základnou. Tehdy byla ranvej prodloužena na současných 2 800 metrů (při šířce 90 metrů), protože sovětští letci prý měli potíže s přistáváním mezi skalami a borovicovými lesy. V té době bylo také zřízeno vyhřívání ranveje, protože se s letištěm počítalo jako se záložním pro přistání bezpilotního raketoplánu Buran. Po odchodu sovětských vojáků v roce 1991 bylo ponecháno svému osudu.