Dobývka na Schächtensteinu

Nevýrazný kopec Schächtenstein ve své vrcholové části skrývá největší dobývku železné rudy v Geoparku Ralsko. Její hloubka je v nejnižším místě až 18 metrů. Dnes je již zasypána napadaným materiálem. Její celková délka od Hamerského Špičáku až po poslední jámu na jihozápadním konci Schächtensteinu je asi 96 metrů.

Místní dobývka byla založena na polzenitové žíle, tedy té samé žíle, která se těžila na Děvíně. Rozložená vulkanická žíla se těžila pro vysoký obsah železa a snadnou rozpojitelnost. Na Schächtensteinu je vulkanit zcela vytěžen. Obě svislé pískovcové stěny, původně obklopující polzenitou žílu, jsou pokryty tmavě rezavými povlaky limonitové výstelky mocné až několik desítek centimetrů. Do nejhlubšího dnes přístupného místa dobývky ústí ze severozápadního svahu asi 10 metrů dlouhá pomocná štola ražená v pískovci, která je na děvínskou žílu kolmá a sloužila k vyvážení vytěženého materiálu a hlušiny, která se vršila na haldě, jejíž pozůstatky jsou v terénu stále patrné.

Pod svahem na SZ konci si ještě můžete všimnout okrouhlé propadliny. Jedná se o další těžební objekt, který byl zmapován až v roce 1998. Tehdy bylo na dně této těžební jámy objeveno ústí šachty obdélníkového průřezu 2x1m. Dnes je již zasypána napadaným materiálem, nicméně svědčí o tom, že hornické práce zde zasahovaly do ještě větší hloubky.