Zlé stříbrné doly na Borečku

O těžbě v polesí Boreček se dochovaly zajímavé zprávy v historických pramenech, které samotné vyvolávají mnoho otázek. Ve starší německé literatuře o Českolipsku se objevují zmínky o borečském polesí jako o místech, kde se dolovalo zlato a stříbro. Doly se prý dělily na „přímé“ (grade) a „zlé“ (schlimme). Přímé doly prý směřovaly svisle dolů a byly v roce 1892 již většinou zasypány, zatímco „zlé doly“ vedly vodorovně dále a podle pověsti prý měly východ v Mimoni. Protože v nich byla nalezena mrtvola, byly v letech kolem roku 1870 za hajného Simona také zazděny. Pověst s mrtvolou se podařilo objasnit alespoň částečně. Podle kroniky města Mimoně se nejednalo o mrtvolu, ale o nález kostry s rozbitou lebkou, která byla pohřbena v Mimoni. Těžba stříbra ba dokonce zlata je z geologického hlediska v těchto končinách nemožná. Co se tedy v polesí Boreček těžilo a co tam dnes můžeme najít?

U kóty 288 se zachovaly dvě otevřené šachtice, které byly báňským úřadem označeny a uzavřeny pevnou mříží. Rozměrům odpovídají ostatním šachticím nalezeným v regionu, např. na Havířském vrchu. Obě s velkou pravděpodobností sloužily v 17. a 18. století k ověření výskytů železných rud, které byly v této době v širším okolí těženy a hutněny. Obě šachty sledují žílu bazaltoidu směru SZ-JV, tvořícího osu návrší. Západní z obou šachet je svislá, v jejích stěnách se rýsují tři patra, členěná dvěma výstupky, které asi sloužily k postavení žebříků na fárání. Druhá šachta je obdobná, jen s tím rozdílem, že z jejího dna je vyražena krátká „chodba“ ve směru předpokládané žíly.

Lze tedy předpokládat, že dvojice šachet představuje některé z oněch svislých, „přímých stříbrných dolů“, citovaných ve starých zprávách. Dnes bychom je ovšem spíše označili jako průzkumné šachtice pocházející nejspíše ze 17. až 18. století a staří „horníci“ v nich nehledali stříbro, ale mnohem prozaičtější železné rudy.

ÚKOL PRO BADATELE:

1. Zkuste najít podle GPS obě šachtice. V jejich okolí hledejte pískovec s železitou impregnací. I takový nález může podpořit teorii o těžbě železné rudy.
2. Zkuste najít třetí šachtici  podle GPS – 50.6498167N, 14.6864833E. Šachtice se nachází na severním svahu pod vrcholem hřbítku s „kapličkou“ s obrazem Ukřižovaného. Jaký letopočet je vyrytý do stěny kapličky?