Vrch Děvín

Výrazný vrch se zříceninou hradu Děvín a se štolami, které jsou pozůstatkem po těžbě železné rudy.

Popis lokality

Není mnoho míst, kde si lze prohlédnout vulkanickou žílu vycházející až na zemský povrch. Děvín je jedním z nich. Výrazný vrchol Děvína, vypínající se nad Hamerským rybníkem, vznikl díky tenké vulkanické žíle, která pronikla z hlubin země až k povrchu a zpevnila místní turonské křemenné pískovce. Tuto vulkanickou žílu si u přístupového schodiště na hrad Děvín můžeme prohlédnout na vlastní oči. Hornina, která žílu tvoří, byla pojmenována polzenit.Byla prvně popsána právě v této oblasti a za své jméno vděčí blízké řece Ploučnici (německy Polzen). Polzenity náleží k nejstarší fázi sopečné činnosti. Jsou staré téměř 80 mil. let, spadají tedy až do konce druhohor (nejmladší křídy). Pod hradem je výrazná rovná stěna se zachovaným deskovitým proželezněním (rezavočerná pevná krusta na povrchu tvořená oxihydroxidy železa), která je pokračováním kontaktní plochy vulkanické žíly s pískovcem.

Hydrotermální přeměnou a zvětráváním polzenitové žíly na kontaktu s pískovcem vznikal goethit, limonit a jílové materiály, které se od 16. století těžily jako železná ruda (obsahovaly až 68% železa). Hornická činnost byla nejvíce intenzivní v 18. století a z této doby se v podzemí středověkého hradu dochovaly štoly po dobývkách železné rudy. Jedna z nich sleduje v přímce od hlavní věže hradu polzenitovou žílu, tvořící osu samotného Děvína a sousedního Hamerského Špičáku ve směru SV-JZ. Železná ruda se dále zpracovávala ve vysokých pecích a hamrech (kovárnách – odtud název Hamru na Jezeře). Ve štolách se dnes dobře zimuje netopýrům, z toho důvodu jsou štoly opatřeny mřížemi.

Údaje

Lokalita

Česko

Obtížnost terénu

3 / 5

Časová náročnost

3 hod.

Převýšení:

172 m

Co zde uvidíte?

Výchoz polzenitové děvínské žíly u přístupového schodiště na hrad Děvín

1

Polzenitová žíla vycházející na povrch – vlevo čerstvý vulkanit přecházející do zcela rozložené vulkanické horniny (přeměněné na rozpadavý jíl), kontaktní plochu s pískovcem vpravo tvoří pevná železitá deska (oxihydroxidy železa z hydrotermálních roztoků uvolněných při chladnutí žíly)

Děvín

2

Detail deskovitého proželeznění (goethit, limonit).

Děvín zdivo hradu

3

O malé mocnosti žíly vypovídá i dochované zdivo hradu, kde je převažuje světlý pískovec a jen občas byl použitý tmavý vulkanit nebo dokonce kus proželeznění.

Víte že...

Pod samotným hradem je vyraženo několik štol, které jsou dokladem o těžbě železné rudy v 18. století. Některé jsou propojené i s hradní studnou. Intenzivní kutání pod povrchem však způsobilo nestabilitu hradeb, část z nich se nakonec zhroutila a zavalila i některé štoly.

Pro zvídavé

Článek Podzemí hradu Děvín od Přemysla Brzáka s nákresy podzemních chodeb.

Jak se k nám dostanete?

Místo je součástí virtuální stezky Za železným pokladem nebo pěšího okruhu, který vychází od altánu geoparku pod Děvínem. Na Děvín je to poměrně stoupání, dále můžete pokračovat na Schächtenstein, ke Skalnímu divadlu a zpět k altánu. Celý okruh měří necelých 5 km.

Galerie lokality

Objevte další lokality v geoparku

Každé místo je unikátní a skrývá mnoho vrstev. Vydejte se s námi do krajiny, kam se vrátila divočina.
Ralsko

Vrch Ralsko

Nejvyšší hora v širokém okolí se zříceninou hradu tvořená vypreparovanou vulkanickou žilou.