Hamerský Špičák

Hamerský Špičák je výrazný kuželovitý suk hřbetově protažený ve směru SV–JZ. Jeho vznik je podmíněn polzenitovou (tzv. děvínskou) žílou v turonských křemenných a jílovitých pískovcích. Ty na svazích vrchu vytvářejí výrazné skalní útvary (skalní věže a skalní zdi). Vrch leží společně se sousedními vrcholy Děvín a Schächtenstein na jedné polzenitové žíle. Tvrdá vulkanická hornina zpevnila okolní pískovce a podmínila vznik všech tří jmenovaných vrcholů, zároveň všemi lokalitami prochází protáhlý pruh starých dobývek.

Výrazný vrchol vzniklý na vulkanické žíle byl člověkem již od středověku hojně využíván. Ve vrcholových partiích jsou patrné příkopy a valy zaniklého hradiště. Později se ve vrcholových částech a na jihozápadním úbočí začala těžit železná ruda a na svazích probíhala těžba pískovce. Na svazích kopce narazíme na okrouhlé pinky – pozůstatky po těžbě železné rudy. Další dobývky můžeme pozorovat směrem od vrcholu po celé délce strmého hřebene až do sedla pod Schächtensteinem. Jedná se především o menší prohlubně s nízkými haldami. Největší dobývky se nacházejí těsně nad zmiňovaným sedlem. Tam lze narazit také na šachtici raženou v pískovci velikostí podobnou šachtici na Havířském vrchu. Po těžbě pískovcového stavebního kamene jsou na úbočí kopce patrné větší i menší lomy. Jihozápadně od vrcholu je jeden z největších – 40 m dlouhý a 20 m široký.